
Z příběhu dýchá tajemno. Les a pohádka. I proto jsem fotografie knížky pořídila v lese. Knížka si zasloužila stejné kouzlo, jaké se ukrývá na jejich stránkách. Už od prvních řádků na mě dýchl Tolkien.

Z příběhu dýchá tajemno. Les a pohádka. I proto jsem fotografie knížky pořídila v lese. Knížka si zasloužila stejné kouzlo, jaké se ukrývá na jejich stránkách. Už od prvních řádků na mě dýchl Tolkien.

Někdy se psaní odmlčí a slova, která dříve proudila lehce, najednou zmizí. Není to selhání – je to jen fáze, která umožňuje oddechnout a obnovit radost z tvoření. V dnešním článku se podíváme na způsoby, jak se k psaní vrátit, rozproudit kreativitu a znovu se těšit na vlastní příběhy.

Jak vysvětlit dětem šikanu tak, aby ji pochopily, ale zároveň je zbytečně nevystrašit? Právě na to odpovídá dětská kniha „Medvídek Sam nechce do školy“. Laskavý příběh o prvních školních dnech ukazuje malým čtenářům, že každý má svou hodnotu – a že i nepříjemné situace se dají řešit.

Spousta autorů se zamýšlí nad technikou, nad tím, aby se v psaní posouvali a samozřejmě nad výsledkem. Ale napadlo Vás někdy zaměřit se na to, jaký máte k psaní vztah?

Zpětná vazba k textu dokáže bolet. Může rozkolísat naši jistotu, otevřít staré pochybnosti a přimět nás přemýšlet, jestli má vůbec smysl pokračovat. V tomto článku sdílím své zkušenosti s reakcemi na komentáře betačtenářů i redaktorů – a také to, co mi pomohlo oddělit kritiku textu od pochybností o sobě samotné.

Jedna ze základních rad tvůrčího psaní zní: „Pište pravidelně.“ Ideálně každý den, nejlépe ve stejnou dobu. Mnoho autorů přísahá, že si každý den přivstanou o půl hodiny dříve, aby stihli psát ještě před prací.

Jsou knihy, které ve vás vyvolají výbuch emocí. Některé rozesmějí, jiné rozpláčou… a některé vás naštvou. Ne proto, že by byly špatné, ale protože vás vtáhnou natolik, že jejich konec zabolí. A přesně to se mi stalo u Pod magnolií od Martina „Máta“ Nosková.

Knižní recenze „Puí a divoká trojka“: čtivý příběh, krásné ilustrace. Kniha, která bavila nejen mého šestiletého syna, ale i mě.

Prostředí Vašeho příběhu není jen kulisa – je jeho duší. Jak správně vybrat místo, kde se děj odehrává, a jak může prostředí ovlivnit atmosféru, charakter postav a čtenářský zážitek? V článku se dozvíte tipy pro práci se skutečnými i smyšlenými světy a praktické rady, jak je uvěřitelně vykreslit.

Tahle česká urban fantasy nás zavede na známá místa Ostravy, což jí dodává zajímavou atmosféru. Realita se tady prolíná s magií, což díky známým místům působí realističtěji než vymyšlený fantasy svět, a já se do čtení ponořila více, než jsem čekala.
Píšete příběh?
Pak jste tu správně. Pomáhám začínajícím autorům rozvíjet jejich nápady, posouvat rukopisy a najít v příběhu to nejlepší.
Na blogu sdílím tipy, které bych si sama přála znát, když jsem s psaním začínala.
| Cookie name | Active |
|---|