Dnešní článek bude lehce osobní, ale s osobními příběhy se velice snadno ztotožníme a díky nim si najdeme inspiraci pro svůj vlastní život nebo alespoň pocítíme pocit souznění, který je v našem životě velice důležitý a nápomocný.
K dnešnímu článku mne inspiroval citát, který jsem vybrala pro únorový newsletter. Původně jsem chtěla psát o tom, jak souvisí láska a sebeláska s psaním, ale o tom jsem psala už pro magazín MONAVI, který vyjde už 11. února a kde se k tématu lásky a sebelásky vyjádří více žen z různých oblastí, a Vy si tak o lásce i sebelásce můžete přečíst z více úhlů pohledů.
Mohla bych také psát o lásce a vztazích, a jednou se k tomuto tématu určitě dostanu, ale dnes bych ráda mluvila o tom, jaký máte vztah ke svému psaní. Čím pro Vás je?
Napadlo Vás někdy nad tím přemýšlet? Pro mě osobně je psaní tou nejlepší formou sebevyjádření, protože mám vždy čas si rozmyslet, jak chci reagovat a co chci vlastně říci.
V mluveném projevu tato možnost ustupuje do pozadí díky očekávané dynamice, která mnohdy brání říct vše tak, jak bych opravdu chtěla. Často si až později uvědomím, co vše a jak jsem chtěla vyjádřit, když mám čas nad tím přemýšlet.
Jak mi pomohlo psaní deníku?
Při psaní se dostávám do jiného způsobu myšlení, jdu více do hloubky, i proto mi tak pomáhá deník. Vztah jsem si ale k psaní deníku nevytvořila hned, chvíli to trvalo a jako parťáka jsem jej začala brát až díky Lence Štědrové Drdácké a jejímu projektu Deníkování.
Psaní deníku bylo něčím, co mi pomohlo z depresí a stále je prostředníkem, pomocí kterého se spojuji se svou duší, abych věděla, jak na tom je. Spojit se se sebou samou a s tím, co se opravdu nachází v mém nitru, tím mi deník byl a je i dnes. Díky němu nacházím spojení s tím ryzím a opravdovým já. Psaním jsem se začala otevírat, a to mi pomohlo i v tvůrčím psaní.
A jak to bylo s tvůrčím psaním?
K tvůrčímu psaní byla má cesta také krkolomná. Jako dítě jsem psala básně, které teď už téměř vůbec nepíšu, a moc ráda jsem si tvořila v mysli příběhy, které se měnily časem s tím, jaký příběh mne zrovna fascinoval. Takové fan fikce s mou osobou v hlavní roli 🙂
Knihy a snění, splétání svých vlastních příběhů, pro mne byly úžasným únikem z reality a někdy příliš složitého a rychlého světa plného požadavků. Ve svých představách jsem mohla být kýmkoli jsem jen chtěla být.
První opravdové pokusy nicméně přišly až s první rodičovskou dovolenou. Byly přijaty kladně, nicméně chyběla mi opravdová zpětná vazba, ta kvalitní, která by mě a mé texty někam posunula, ale tehdy jsem nevěděla, kde ji hledat. Mé pokusy o psaní četly jen kamarádky. A tehdy mi přišlo, že stejně neumím psát, a neuměla jsem příběh dokončit.
Kdybych tenkrát věděla, kde hledat podporu a zpětnou vazbu, asi by to bylo jinak. Proč mi jen nikdo neřekl, že pro začátky je skvělým literárním útvarem povídka? Je krátká, takže se na ní člověk naučí něco dopsat, což zvedne autorské sebevědomí, a dá se s ní zúčastnit literární soutěže.
Přidejte se do podpůrné facebookové skupiny Kreativní písárna, kde najdete nejen podporu mou a jejích členů, ale také možnost zpětné vazby – vždy každý čtvrtek v rubrice Společné psaní –, inspiraci, motivaci a rady a tipy. To vše posune Vaše psaní i Vás jako autory.
Jedna povídka do soutěže, o dost let později, mi otevřela dveře do světa mého psaní. A také psaní do časopisů, onlinových i papírových, a jedna redaktorka, která mi sdělila, že mám na psaní talent, což pomohlo mému sebevědomí. Mezitím, než jsem došla do tohoto startovacího bodu svého vlastního psaní, jsem se sama učila poskytovat kvalitní zpětnou vazbu a vedení jiným píšícím lidem. A také studovala, co se o tvůrčím psaní dalo 🙂
To, co mi pomohlo se rozepsat, byl deník, nahlédnutí do mého nitra, díky kterému jsem se spojila se svým kreativním já, s tou intuitivní částí sebe sama, která se toužila vyjádřit. S tou, ke které poté začaly chodit příběhy, které jsem já začala zapisovat.
V hlavní roli intuice
Přemýšleli jste někdy nad tím, co psaní znamená pro Vás? Jaký k němu máte vztah? A podívali jste se někdy za sebe, jakou cestu se Vám za ta léta společného soužití podařilo ujít? Jak moc jste se Vy i Vaše psaní změnili? Budu ráda, když se se mnou podělíte, napište mi zprávu. Moc ráda budu ve spojení 🙂
