Nový rok je pro spoustu lidí časem nových začátků a novoročních předsevzetí. Jakmile je tady přelom z 31. prosince na 1. ledna, je to prostě čas bilancování a plánování nových věcí, ať je ten další rok lepší než ten předchozí a také ať se nám konečně splní naše sny.
A tak jde spousta lidí minimálně do sepisování si svých záměrů a cílů anebo dokonce do tvorby různých visionboardů manifestace a ukotvovacích technik, ať se sen stane realitou. Já si dneska poslechla skvělý podcast od Jane Victorie Sándor, ve kterém se věnovala právě tomuto tématu a nabízela svůj pohled na věc.
Mne její téma hodně baví, ukazuje tzv. vyšší persperktivu a to, jak si většina lidí tvoří své životy z mysli a proč jí to už nefunguje a nedává smysl. Už díky Alici Kirš mne zaujala lehkost v životě, ona je propagátorkou tohoto životního stylu. Mně také nedává smysl být sice úspěšná, plnit si své sny, ale udřít se při jejich dosahování. A jsme si jistí, že jsou naše sny opravdu naše? Jen taková malá otázka k zamyšlení.
Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.
– Paolo Coelho
Říká se, že cesta je cíl a tu cestu k cíli si přece chceme užít. Jakmile jsem začala více pronikat do spisovatelského světa, zaujalo mne, jak moc se věří tomu, že psaní musí bolet. Vždycky, když čtu podobné tvrzení, si říkám, proč to pak takový člověk dělá? Jak říká Jane, každý má svůj životní rytmus a co je pro někoho dřina, pro jiného je to nejvyšší možné naplnění.
Jak je to tedy s tím novoročním předsevzetím?
A tím jsem se oklikou dostala k tématu novoročního předsevzetí. Kromě toho, že přichází nepřirozeně v zimě, což opravdu není čas nových začátků, ten přichází až na jaře – tak nějak jsem si k tomu došla, když jsem se naladila sama na sebe a na cyklus přírody –, si také lidé dávají buď nesplnitelné cíle, nebo vlastně nejsou ani jejich. Novoroční předsevzetí se tak často stává stresem, něčím, co je potřeba si splnit a za čím je potřeba se honit.
Já to nevidím takto černobíle. Neznamená to, že dávat si předsevzetí, cíle a plány je úplně špatné. Nicméně je potřeba přemýšlet, zda jsou naše a kdy je dobré si je dávat. Já, když jsem se začala slaďovat se svým cyklem a cyklem přírody, jsem zjistila, že je naprostý nesmysl snažit se plánovat v době hluboké zimy nebo když zrovna menstruuji. Je skvělé vyčíhnout si ten správný čas, který mne a můj záměr také podpoří.
Téma lehkosti v psaní otevírám také v e-booku Psaní podle cyklu, ve kterém ukazuji, jak my ženy jdeme často proti své přirozenosti a tím si brzdíme efektivitu a připravujeme se o radost z tvůrčího procesu.
Pokud jste plánovací typ, určitě oceníte bonusy, které jsem k e-booku vytvořila. Cyklické kolo Vám ukáže, v jaké jste zrovna fázi a její dary i stíny, a Měsíční plánovač Vám pomůže s plánováním Vašeho psaní v rámci cyklu.
Odkud pochází Vaše vize?
Podle mě také hodně záleží, odkud ty naše „vize“ vyvěrají. Zapisuji si jen nejhlubší touhy svého srdce, abych si to zvědomil(a) a měl(a) to pořád na očích, nebo se snažím to urvat za každou cenu? Podobně jsem o tom povídala, když jsem ve Spisovatelském adventním kalendáři (který nyní budu předělávat na evergreenový kurz, takže pokud jste byli přehlcení, můžete si jej zakoupit kdykoli budete mít chuť) rozebírala tvorbu osnovy.
I ta se dá tvořit s lehkostí, v napojení se na svou intuici, a může být skvělou oporou. A přesně takto by Vás měla podpořit i ta Vaše novoroční vize. Pokud tedy trváte na tom, že si novoroční vizi budete zhmotňovat, zkuste přemýšlet nad tím, odkud se bere. Odkud se berou ta Vaše přání a cíle, kterých chcete dosáhnout?
Nejhorší je, když je pro Vás Váš visionboard (nebo něco jiného, díky čemu si zhmotňujete svou vizi) spíše stresem, nějakým musem, místo toho, aby Vás podpořil ve Vašem záměru. Je pro Vás tedy reálné napsat takový počet slov? Dokončit svůj rukopis v tomto časovém termínu? Je to něco co je nejen reálné, ale co doopravdy také chcete? Je čas na nový projekt? A zrovna na tento projekt?
Zamyslete se nad tím, odkud se berou Vaše sny a zda je reálné jich dosáhnout, co se týče velikosti a časového horizontu. Jsou Vaše sny opravdu Vaše? Užíváte si cestu k jejich naplnění?
Nechte se krásné podpořit journalingem
Využijte psaní pro svou introspekci a zjistěte, jak na tom jste. Moje kamarádka Lenka Štědrová Drdácká vytvořila skvělý projekt Deníkování, ve kterém lidi provází jejich vnitřní krajinou a tím, co chtějí doopravdy. Ve svém lednovém nášupu inspirace ukazuje sílu záměru a jak je důležité, aby naše cíle vycházely z našeho nitra a ne z očekávání druhých.
To je něco, co se Vám teď může hodit, pokud se přece jen – i přes mé doporučení respektování přírody a Kola roku – rozhodnete vytvořit si záměr pro tento rok už teď. Když už si budete dávat předsevzetí a popřípadě i tvořit visionboard nebo manifestovat, opravdu se ujistěte, že to vše vychází z Vás.
„Deník ti může být průvodcem. Pomáhá ti uvědomit si, co doopravdy chceš, a dává prostor k tomu, aby se tvůj záměr mohl postupně zformovat. Stačí vzít pero a papír – každý zápis tě přiblíží k tvému cíli.“ – Lenka Štědrová Drdácká
Jaké jsou tedy plusy a minusy novoročních předsevzetí?
- Pro lidi, kterým velice dobře funguje vnější motivace, je to někdy skvělý způsob, jak dosáhnout svých snů a cílů, protože by bez něj prokrastinovali.
- Pro mnohé lidi je to však stres, který nevede ke kýženým výsledkům, nepřináší uspokojení anebo dokonce ani dosažení cíle.
- Stres spojený s novoročním předsevzetím může u někoho zabrzdit kreativitu; jsou ale lidí, kterým to pomáhá kreativitu nastartovat – víš, jaký jsi Ty typ?
- A jak jsem zmínila už v článku dříve, je dobré se také zamyslet nad tím, zda je vhodný čas na nové vize a plány. Příroda teď hluboce spí, probudí se až na jaře, není třeba lepší s tím počkat? Zasadit teď semínka, pokud k nám něco přichází, ale ne hrotit to na sílu jen proto, že bychom měli.
Myslím, že nejdůležitější je znát sám*sama sebe a vědět, co mi funguje a co mi dělá dobře. To, že to vyhovuje někomu jinému, neznamená, že to tak musím dělat také.
A jak to máte Vy? Dáváte si novoroční předsevzetí? A týkají se i psaní?
