„Prosím tě, už nepiš a pojď dělat něco kloudného.“ Tak přesně tuto větu v různých obměnách jsem poslouchala celé dětství. Psaní mnou vymyšlených příběhů jsem milovala a čtení knih ještě více. Pamatuji si své letní prázdniny, kdy jsem stíhala co dva dny přečíst jednu knihu. Na dovolené jich tak taťka musel vozit celý batoh. Chudák! Už tehdy jako malá desetiletá holka jsem tajně snila o tom, že jednou na knize s krásnou barevnou obálkou bude stát moje jméno jakožto autorky. A stalo se, dokonce ne jednou, ale nepředbíhejme událostem.
Kterak se z matematičky stala cestovatelka s perem v ruce
Asi jste už pochopili, že doma zrovna nefandili mému dětskému snu. Zřejmě měli před očima život Honoré Balzaca a jemu podobně chudých spisovatelů. Raději mě poslali na dvě technicky zaměřené vysoké školy s jistotou dobře placené práce. Do té jsem ostatně naskočila už při školách a má kariéra IT expertky se zdála na dosah.

Ale víte jak, když po něčem z duše toužíte, ono si vás to stejně jednou najde. A mě to doslova dohnalo. Díky bohu! Odjela jsem na půlroku žít a pracovat na Maltu. Ne, zápletkou není krásný cizinec, který mě ukecal ke sňatku, nýbrž mé prozření ze života, který spíše nežiju. Respektive žiju, ale podle vedení někoho jiného, nemám ho ve svých rukou.
Dávám na Maltě výpověď a opouštím jistý život zaměstnance. Doslova z minutu na minutu hupsnu na nejistou dráhu copywriterky na volné noze. Společně s dvěma koupenými letenkami vyrážím do světa a odevšad píšu různé články pro klienty. O autech, cestování, ale třeba i bytovém interiéru. Když tu jednou mi v e-mailové schránce přistane…

…nabídka na napsání dětské knihy
„Hlavní hrdinkou bude chobotnička a její jméno musí začínat na M. Zvládnete to?“ Tehdy ve mně byla malá dušička, cítila jsem se, že se otevírají dětské tužby, ale zároveň pociťuji i dospělácké pochybnosti, zda to zvládnu, zda jsem ta pravá bez diplomu z bohemistky či žurnalistiky?! Ten červíček ve vaší hlavě nikdy nespí. A já tam celý život mám nasazené snad klubko pořádných červů.
Nebudu vás napínat. Jak správně tušíte, zvládla jsem to. Kniha o dobrodružství malé chobotničky Muchlinky v Bublinkově leží zrovna přede mnou a prohlíží si ji moje nejmladší dcerka. Mám tři děti a každé z nich drží jinou knihu, společné mají jediné, autora na obálce. Moje jméno.
Napsala jsem totiž další dvě dětské knihy. A ne, nechtěla jsem sjednotit počet knih s počtem mých dětí. To se zkrátka tak nějak dělo. Nic z toho nebylo v plánu a o to je to víc fascinující. Rozhodně neplánuji pokračovat v trendu „co kniha, to dítě“. Rozepsaných knih v laptopu mám totiž povícero… Zatímco první knížka vyšla v nakladatelství Šulc-Švarc, další dvě jsme vydali společně s partnerem samonákladem.
I v mých dalších knížkách je hlavním hrdinou zvířátko, tentokrát se děti seznámí s roztomilým lvíčkem Tuláčkem. Společně s lidskou kamarádkou Hanekou (ano, jméno hrdinky i její podoba není náhodně zvolená) se toulají Evropou a zažívají nevšední dobrodružství. V příbězích se odráží má velká láska k cestování, mnohé z kapitol byly v cizině dokonce napsány.
Jen tak na okraj, aktuálně už se zase touláme světem. Tentokrát jsem sbalila partnera i všechny tři lidské „Tuláčky“ a vyrazili jsme na několikaměsíční roadtrip Balkánem. Příběhy z reálného života naší rodiny na cestách sledujte na našem Instagramu Hravá cesta anebo v humorných blogových deníčcích.

Jak vydat knihu samonákladem
Abych vám tu jen nevyprávěla příběh, kterak se malá holka k vydání třech svých knih dostala, ale předala vám i nějaké to mé knižní know-how, přesuňme se k poslednímu tématu tohoto článku. Možná taky toužíte držet v rukou knihu s vlastním jménem na obálce, třeba už dokonce v šuplíku máte rukopis a teď jen váháte, jak dostat knihu ven mezi lidi.
V zásadě máte 3 možnosti:
1. Obepisovat vhodná nakladatelství a doufat v trochu toho štěstíčka, že budou chtít vaši knihu vydat.
2. Mít v zádech silnou komunitu a zkusit knihu vydat za pomocí crowdfundingové kampaně, kde na ni vyberete dostatek peněz.
3. Vydat si ji sami tzv. samonákladem.
Každá z variant má něco do sebe, své plusy i minusy. Nejlevnější je první z nich. My jsme nakonec zvolili variantu samonáklad z časových důvodů, tehdejší malé komunity a dalších projektových plánů. Od začátku jsme totiž věděli, že když půjdeme cestou nakladatelství, tak se dostaneme tak na 10% provizi z prodejní ceny knihy. To nám ale nedávalo s partnerem finanční smysl. Chtěli jsme kolem lvíčka Tuláčka a jeho zvídavého objevování světa vybudovat komunitu či další produkty/hračky.
Vydat knihu samonákladem je finančně nejnáročnější, protože platíte vše sami. Korekturu, ilustrace i tisk. Nebudu říkat přesnou částku, ale vydali jsme od každého dílu 1500 knih a za tu částku by naše rodina zvládla aktuální roadtrip po Balkánu ještě jednou. Není to zkrátka málo. Na druhou stranu, vy sami si můžete určit výslednou marži, strategii prodeje, hlídat si, aby vám vaši knihu cenově nepodrazily velké e-shopy na trhu. Má to zkrátka jiné výhody, o kterých jsme věděli a chtěli si na ně sáhnout. Celý podrobný proces vydávání knih samonákladem si přečtěte v tomto článku.

Tuláčkovy knížky jsme zdaleka nevyprodaly. Skladem jich tam dobrou polovinu stále máme, ale i přesto se nám už dávno zaplatily veškeré náklady. Mohli bychom je třeba rozdat a finančně nás to nebude bolet. Tím vás samozřejmě nechci nalákat ani uvrtat do samonákladu. Znovu opakuji, vše bude jen na vás: domluvit tisk, najít si ilustrátora, sehnat si sklad, vymyslet strategii prodeje a profinancovat to. Ale ráda inspiruji, že i toto je cesta spisovatelky, dokonce ve velmi konkurenčním prostředí dětských knížek.
Pokud vás zaujala moje životní cesta ke psaní a nově i cestování s dětmi, budu moc ráda, když mi třeba napíšete. Nebojte se na cokoliv zeptat. Nejvíce aktivní jsem právě na Instagramu Hravá cesta. Žijte váš vysněný život a plňte si své sny, dokud to jen jde. I ty spisovatelské!
Hana Šormová

Jsem máma tří malých dětí a miluju psaní všeho možného. Když děti dovolí, sním a vymýšlím pohádky o lvíčkovi Tuláčkovi a Hanece. Ráda tvořím, točím a cestuji nejen s prstem po mapě světa. Vydala jsem tři dětské knížky a mým snem je jednou dopsat román pro dospělé.