Z příběhu „Nejdelší noc“ dýchá tajemno. Les a pohádka. I proto jsem fotografie knížky pořídila v lese. Knížka si zasloužila stejné kouzlo, jaké se ukrývá na jejich stránkách. Už od prvních řádků na mě dýchl Tolkien. Hodně se mi líbily nádherné ilustrace, které krásně dokreslovaly příběh, a také citáty a různé útržky děl světa, ve kterém se příběh odehrával, jimiž začínala každá kapitola příběhu. Některá moudra jsem si zapsala do hlubin své mysli i srdce a také do svého deníku.
Právě jeden takový, hned ten první, mě velmi navnadil ke čtení. Připomněl mi úvod do Silmarillionu, stvoření světa. A Tolkienovo dílo já opravdu miluju. Byl pro mě společně s Rowlingovou vstupní branou do světa fantasy. A tahle láska mě dosud neopustila, i proto jsem moc toužila přečíst si tuto knihu od Kateřiny Inachis, jejíž anotace zněla opravdu slibně.
Kromě těchto citátů a částí děl některé kapitoly začínaly také útržky dopisů, díky kterým bylo možno podchytit charakter jedné z postav a pochopit pozadí hlavní dějové linie.
Autorka v „Nejdelší noci“ dovedla skvěle navodit atmosféru, naprosto jsem milovala její poetický jazyk. Díky ní se ocitnete v kouzelné říši elfů, i v alchymistické dílně nebo v kouzelném lese. Atmosféru prostě vystavět vážně umí.
O čem je „Nejdelší noc“
Kniha plná temna a tajemna je rozdělena na dvě části – první vypráví o Nikolajovi, učedníku alchymisty, a elfovi Tarrisovi, kterého Nikolajův učitel a později také Nikolaj sám, neustále zabíjejí a oživují díky umění alchymie, aby ho posílali na cestu plnou útrap, na které nemá šanci uspět.
Přiznám se, že jsem tuto dějovou linii s Tarrisem vůbec nepochopila. Krásně rozehraje pozadí pro druhou část příběhu, ale nevysvětluje, proč si Tarris musel projít tím, čím si prošel, proč musel být pořád dokolečka vystavován takovému utrpení, protože cíl jeho cesty nedával žádný smysl.
Druhá část příběhu – podstatně delší – popisuje pouť elfího kouzelníka Lyandela, který se snaží zachránit svůj svět a hlavně svou sestru. Putuje mrtvou krajinou, ze které náhle jednoho dne zmizelo vše živé, aby našel Poutníka, který toto vše velmi pravděpodobně způsobil.
Na konci se oba příběhy propletou dohromady, vše docvakne na své místo – i když já pravdu tušila o dost dříve.
Těžký vztah s postavami
Přiznám se, že jsem k postavám nedokázala přilnout. Necítila jsem s nimi. Zatímco k hlavním postavám jsem si cestu nenašla, paradoxně nejvíc mě zaujal záporák, i když se mi jeho chování hnusilo. Působil ale realisticky, jeho motivy byly uvěřitelné. Zato jeho konec pak moc rychlý. Nějak jsem se ale nedokázala do Lyandela a jeho putování a do vztahů, které během knihy vznikaly, vžít. Chování postav a jejich rozhodnutí mi často nedávaly smysl.
Dojem z knihy
Autorka v „Nejdelší noci“ dovedla skvěle navodit atmosféru, naprosto jsem milovala její poetický jazyk. Díky ní se ocitnete v kouzelné říši elfů, i v alchymistické dílně nebo v kouzelném lese. Atmosféru prostě vystavět vážně umí.
Příběh samotný se mi však zdál ale jaksi nedotažený, našly se v něm věci, které mi nepřišly úplně logické a to mi docela zkazilo dojem z celého čtení. Možná i začátek knihy nastavil docela vysokou laťku a očekávání, které nebylo až tak úplně naplněno. Celým příběhem mě provázela otázka Proč?, na kterou často nepřišla odpověď.
Čekala jsem komplexní svět, do kterého se budu moci ponořit, ale právě proto mám po přečtení knihy dojem, že jsem zůstala stát před otevřenými dveřmi a nebyla pozvaná dál. Toužila bych vědět více o elfech, o Shiaře a světě, ze kterého pocházejí. Náznaky a to, kam byl čtenář pozvaný, ukazují, že svět je mnohem více než to, co bylo možno spatřit. Ale celé dohromady mi to zní jen jako útržky skvělé písně. Opravdu bych moc ráda věděla, jak funguje magie tohoto světa a další věci.
Kateřina Inachis
Kateřina Inachis je fyzička, která ve volném čase pokouší múzy všech druhů. Kromě psaní ráda cestuje, programuje, kreslí a maluje, pěstuje rostliny a s nadšením zkouší vše, co jí přijde pod ruku.
Ráda experimentuje jak s přírodními, tak i uměleckými zákonitostmi. V příbězích má ráda poetiku, hluboké myšlenky, humor i magii. Vytváření nových světů se s nadšením věnuje od svých pěti let.
