„Ztracená múza“ je další knížka, u které mi bylo líto, že jsem dočetla poslední stránku. Opět mě svět a postavy příběhu natolik vtáhly, že se mi vůbec nechtělo odejít. Zoufale potřebuju pokračování.
A tak jsem to zatím měla se všemi knížkami od nakladatelství Rodokab, ať už se budeme bavit o romantice „Pod magnolií“ nebo příběhu plném vášně a sarkasmu „Dokud budu živ“. Také „Ztracená múza“ je příběh, který si Vás získá a nebude chtít pustit. Autorka v něm zve do kouzelného světa múz, nabídne i špetku romantiky a detektivní pátrání.
Když se obyčejný život promění v magické dobrodružství
Na sociálních sítích jsem četla přirovnání „Múzy“ ke světu Harryho Pottera a v určitém směru mu opravdu rozumím. Stejně jako slavná série o mladém čaroději i „Ztracená múza“ staví na prostředí školy, objevování skrytého magického světa a hrdince, která najednou zjistí, že její život není takový, jaký si myslela, protože stejně jako Harry byla i Nelly chráněna před světem, do kterého se narodila.
Vše změní jedna autonehoda, po které se vzbudí s tetováním na krku. Získá nového strážce, děsivého chrliče, a taky přísnou babičku a další příbuzné. A kromě toho taky spoustu informací, ze kterých jí jde hlava kolem. Celý její život se převrátí vzhůru nohama, odjíždí studovat na jinou školu a objevuje svět, který jí byl doposud skryt, stejně jako jedno tajemství, kterému se snaží přijít na kloub.
Nelly zjistí, že je padlá Múza s cejchem a chrličem jako dozorem. Na akademii Oakhill se učí žít v magickém světě, který jí matka tajila. Přitom zápasí s novou identitou a odhaluje rodinná i školní tajemství.
– text z webu nakladatelství Rodokab
Čtivá fantasy, která chytne už od první stránky
Co jsem hodně ocenila bylo, že se v knize šlo „rovnou na věc“. Žádný utahaný začátek. Pokud pominu prolog, příběh začíná momentem, kdy se Nelly budí po té autonehodě a už od této chvíle se pořád něco dělo. Bylo to čtivé a napínavé a já si užila každý moment čtení, i když konec jsem lehce předvídala. Moc jsem Nelly fandila, ať už se to týkalo jejího nového života na akademii nebo nalezené lásky.
Co mě na knížce zklamalo, je slibovaná romantika, které tam nebylo tolik, kolik jsem očekávala. Podle anotace na obálce to měla být „young adult romantasy ze školního prostředí kde tajemství číhá na každém rohu“. Se zbytkem textu souhlasím, s tou romantikou tolik ne. Na můj vkus jí tam bylo celkem málo.
Příběh samotný se mi ale velmi líbil. Bavilo mě poznávat svět múz, který pro mě byl opravdu nový, je to něco originálního a neokoukaného po všech těch čarodějnicích, vílách, trpaslících, elfech a dracích a upírech. A Nelly si rozhodně nejde nezamilovat. Je statečná, tvrdohlavá a prostě svá. A to nejen díky fialovým vlasům, kterými na sebe poutá pozornost. Miluji na ní tu zvědavost, díky které se proměnila v detektiva, aby objevila záhadu univerzity a prázdného domu vedle ní.
Sympatická hrdinka se silným smyslem pro spravedlnost
Spíše než lásku najdete v knížce přátelství. Nelly se velmi rychle seznámí se svými spolubydlícími na pokoji. Hodně se mi líbí, že i když je Nelly věrná kamarádka, nebojí se svým přátelům postavit, když věří svému úsudku. Je svá a férová se silným smyslem pro spravedlnost. Nebojí se říct svůj názor ani tehdy, když je v rozporu s tím, co si myslí ostatní. Právě to mě na ní oslovilo nejvíc. A vlastně právě tím si mě příběh získal – sympatickou hrdinkou, která jím prochází.
Vždy jsem si řekla, že už musím končit, že je třeba jít spát nebo něco jiného důležitého, ale pak jsem prostě musela otočit stránku, od příběhu se prostě nedalo odejít.
Po přečtení posledních řádků „Ztracené múzy“ jsem si říkala, že bych svět múz s Nelly i to nově objevené „tajemství“ ráda poznávala s ní. Doufám, že autorka má pokračování příběhu v plánu.
Lucie Tringelová Kaňová
Psala spoustu let jen do šuplíku a až na prahu čtyřicítky se rozhodla, že chce své texty dostat ke čtenářům. To se jí od roku 2021 daří ve formě povídek a knih. Po dystopickém románu „Sladký život“ a hororové „Bábě“ přichází romantasy „Ztracená múza“.
