Miluji romantiku, zejména tu v příbězích, ať už je čtu nebo na ně koukám. A předpokládala jsem, že Selekce jí bude plná. Ne že by mne příběh zklamal, ale ukázal lásku z jiného úhlu pohledu a také to, že věci nejsou tak černobílé, jak si mnohdy myslíme.
Od této série jsem měla veliké očekávání, které tedy nebylo naplněno. I tak ale dle mne její autorka Kiera Cass odvedla skvělou práci. Jak jinak by se také tento příběh mohl stát bestsellerem! Je ale pravda, že mnoha lidem postavy příběhu lezly na nervy, mne vlastně také, ale k tomu později. Celkově mne ale příběh o tom, jak si princ hledá svou princeznu z dívek z lidu, pohltil.
Musím říci, že jsem více fandila Aspenovi, cítila jsem už od začátku to jiskření mezi ním a Merou. K přečtení další generace, která se nachomýtne k tomuto způsobu hledání životního partnera, jsem se ještě nedostala, nějak moc mi přirostla k srdci hlavní trojice, mezi kterou se to vše odehrávalo (I když o tom všechny strany neměly stejné tušení.). A já nemám chuť rušit si ten krásný dojem. Takže tento článek se bude věnovat pouze prvním třem dílům a lásce, která by měla vykvést mezi Americou Singerovou a princem Maxonem.
Ti dva by se běžně ani nepotkali, nebýt této soutěže. Mimochodem je to také jediná možnost, jak by princ mohl získat manželku. Což háže na celé seznamování, které je jaksi vynucené a vyumělkované, prostě show pro davy, jiný pohled. Takže America se společně s hromadou dalších dívek usiluje o princovo srdce, i když některé dívky usilují o jiné věci, jako o postavení či moc, a America vlastně nestojí ani o jedno z toho. V soutěži se ocitla víceméně náhodou a rozhodně o to ani nestála, nečekala, že bude vybrána. A z toho vyplývají také její emoce i chování.

Opravdová láska se objevuje tehdy, když v ni vůbec nedoufáte.
– Selekce

Hlavní hrdinka Mera mi byla velice sympatická, i když občas mi lezla na nervy svou náladovostí a vztahovačností. Snadno se urazila a jednala zkratkovitě a pod vlivem emocí… Ale není se čemu divit, místo, na které se dostala, jí nic neulehčovalo. Čím více se sbližovala s princem Maxonem, tím více jsem viděla tu sobeckost a jednostrannost jejích citů a vnímání.
Na druhou stranu dokázala přinést Maxonovi a společnosti úhly pohledu, které nechtěli vidět. Hlavně výše postavené kasty se nedokázaly vžít do těch nižších. Řekla bych, že při tvorbě svého světa se Kiera Cass musela inspirovat Indií a jejími kastami, a dle mého názoru dokázala bravurně vylíčit, jak to v nich fungovalo, jací by měli být zástupci jednotlibých kast, a také náladu v lidu.
Maxon mě štval svou uhlazeností a nechápavostí, nechoval se prostě jako kluk jeho věku, což jsem nakonec pochopila i díky tomu, jak to vysvětloval Meře. Co čekat od kluka, který vyrostl na zámku a opravdovou holku viděl možná tak v televizi? A tak se snaží tak nejlépe, jak může. Postupné seznamování se s postavami, sledování jejich proměn i klíčení jejich vztahu v prostředí, které by se rozhodně nedalo nazvat podpůrným, bylo velice emotivní.
A nejen vztahy mezi hlavní trojicí. Co třeba vztah mezi Merou a králem, který ji jako svou snachu zrovna moc vidět nechce. Tedy spíše vůbec. A dělá vše pro to, aby se tak nestalo. Mnohokrát jsem si říkala, zda to Mera nakonec vzdá… A kterého z chlapců si nakonec vybere, bylo to napínavé až do samého konce, plné emoci, dějových zvratů a dramatu.

Nejvíce se mi na příběhu líbila čtivost a emoce a také neustálé popisy, díky kterým jsem se opravdu dostala do děje. Znala jsem všechny postavy, každé zákoutí paláce, ztratila jsem se v příběhu (v dobrém slova smyslu) a ukotvila v jeho prostředí. Cítila jsem tísnivost vlivu kast, důsledek nemožnosti volby i atmosféru, která vládla v paláci. A že to tam všemožně vřelo.
Představte si hordu dívek, které chtějí vyhrát, polepšit si, změnit kastu a stát v čele celé země a získat nejúchvatnějšího muže pod sluncem. Mezi dívkami se strhne velká rivalita (I když vykvetou i nějaká přátelství.), na jejímž pozadí si Mera čím dál tím více uvědomuje tíhu společnosti a jejího uspořádání. V příběhu ale hraje prim láska, tudíž nečekejte žádné zvraty a krvavé boje typu Hunger Games.
Série Selekce mi ukázala, že cesty lásky nejsou vždy jednoduché a že za tu pravou se vždy vyplatí bojovat, i když na první pohled nemusí vypadat tak jednoduše a růžově, jak bychom si představovali a přáli. A také to, jak každý náš čin má následek, že tady nejsme jenom sami za sebe. A jak jednoduše může fungovat zrcadlení. Když nás něco štve a vytáčí a trápí, na co to asi tak poukazuje a hlavně, co s tím uděláme? Umíme věci napravit? Umíme odpustit sobě i druhým?
Tady končí filozofická vsuvka. Zajímaly by mne Vaše dojmy z této série. Kdo z Vás ji vůbec četl? A dostali jste se k pokračování, tedy k další generaci selekce?
Kiera Cass (1981)
Kiera Cass, narozena v květnu 1981 v Jižní Karolíně, je americká spisovatelka zaměřena na kategorii young adult.
Studovala Univerzitu v Jižní Karolíně a v Radfordu. Po střední škole se její touho stalo divadlo. Svoji prvotinu Siréna vydala v roce 2009. Ta však neměla příliš velký úspěch.

Svoji druhou knihu Selekci, první knihu z triologie Selekce, vydala v roce 2012. Ta se během krátkého času stala bestsellerem. A k tomu jí velké množství nezdravých dortů. (zdroj životopisu: http://www.kieracass.com/about)