
Barunčin deník přání otevírá důležitá témata dětského světa a vztahu rodičů s dětmi. Přináší řadu myšlenek, které stojí za zamyšlení, jejich převedení do literárního příběhu mě však příliš nepřesvědčilo.

Barunčin deník přání otevírá důležitá témata dětského světa a vztahu rodičů s dětmi. Přináší řadu myšlenek, které stojí za zamyšlení, jejich převedení do literárního příběhu mě však příliš nepřesvědčilo.

Co když právě to, čím se od ostatních lišíme, může být naší největší předností? Malý ptáček Lio se na cestě domů setká s partou zvířecích kamarádů, kteří mu ukážou, že na některé cesty nemusíme být sami. Autorka Viera v rozhovoru prozrazuje, jak se do její dětské knížky Cesta Lia domů...

Puí a velká sýrová krize byla jednoznačně nejlepší knížkou, kterou jsme od manželů Svozilových měli. Oni opravdu ví, jak tvořit pro děti. Synek byl z knížky opravdu nadšený, málokdy jsme skončili jen u jedné kapitoly před spaním a celou knížku jsme tak zhltli opravdu rychle.

Někdy se z obyčejného zápisu do deníku stane příběh, který si zaslouží vlastní knižní obálku. A někdy s ním přijde i odvaha pustit se do něčeho, co člověk dosud neznal. Kateřina Borutová se rozhodla svůj sen nejen přenést na papír, ale také ho vydat vlastní cestou.

První věta má tu kouzelnou moc vtáhnout čtenáře do příběhu. Vyvolá v něm emoce. Vzbudí zvědavost. Dá mu důvod číst dál. Pro spisovatele je to hned po anotaci největší strašák ze všech. Jak napsat první větu, která čtenáře vtáhne?

Jakub v rozhovoru prozradil, jak se od poezie dostal k beletrii, kde hledá inspiraci a co pro něj znamená psaní. Povídali jsme si také o psychologii, jeho románu Svetlana, tvůrčím procesu i knihách, které rád čte.

Stejný příběh může působit úplně jinak podle toho, číma očima ho „sledujeme“. Zatímco někdo vnímá nebezpečí, druhý v dané situaci zase vidí příležitost a třetí si možná vůbec nevšimne toho, co považujeme za důležité my. Jak moc může perspektiva změnit příběh? A co si z toho můžete vzít pro vlastní...

Povídkové sborníky moc nečtu, ale tvorbu nakladatelství Rodokab mám ráda a ještě mě žádná jejich knížka nezklamala. V S kapkou magie se navíc objeví řada známých jmen, od kterých už jsem něco četla, takže pro mě bylo jasné, že si jej prostě přečtu, nebylo cesty zpět.

Tereza Mašková píše pro děti s velkým nadšením a spoustou nápadů. Jak ale obstojí její knížky „Zvířecí svět poznej hned“ a „Všechny barvy duhy“ po obsahové i grafické stránce?

Jak vidíš literaturu a psaní dnes? My jsme si o tom povídali se Stanislavem Hoferkem v nečekaně dlouhém rozhovoru, který je velmi překvapivý a nabízí svérázný pohled na toto téma.
Píšete příběh?
Pak jste tu správně. Pomáhám začínajícím autorům rozvíjet jejich nápady, posouvat rukopisy a najít v příběhu to nejlepší.
Na blogu sdílím tipy, které bych si sama přála znát, když jsem s psaním začínala.

| Cookie name | Active |
|---|