Tereza Mašková zmínila v rozhovoru, že kromě knížek pro dospělé píše – hlavně – pro děti. Moc krásně v něm zmínila, že pro dospělé a pro děti se píše jinak. A znát svou cílovou skupinu je opravdu důležité. Podle mě to ale u svých knížek pro děti lehce podcenila.
Důležitý totiž není jenom text, ale hlavně u dětí velikost písmen, správně zvolené fonty, rozložení textu a obrázků na stránkách knihy, ale také a to především ilustrace, které text doprovodí.
Dostala jsem k recenzi dvě z jejích knížek pro dětské čtenáře, a to knížku plnou veršů o zvířátkách „Zvířecí svět poznej hned“, ve kterém najdete čtyři sta básniček o zvířátkách, a „Všechny barvy duhy“, což jsou pohádky ze zvířecí říše, které jsou doplněné o spoustu zajímavostí o jednapadesáti zvířatech a dvě stě pět úkolů k pohádkám.
Na první pohled knížky bohužel trochu negativně zaujmou svým grafickým zpracováním. Knížky nevyšly v nakladatelství a neobsahují tedy lákavé ilustrace, které dětského čtenáře „vcucnou“ do děje a provází jej příběhem. „Zvířecí svět poznej hned“ je dokonce v kroužkované vazbě.
Zvířecí svět poznej hned: Veselé básničky a fotografie zvířat
Po otevření básničkové knížky jsem zjistila, že jsou kratičké, ale bohužel malými písmeny, takže si je nemohou číst děti samotné, i když délka básní a jejich rytmičnost k tomu vybízejí. Ke každé básní náleží fotka jednoho zvířete, ale grafické zpracování uvnitř mě opravdu nenadchlo. Na každé straně jsou vtěsnané dvě básně a dvě fotky zvířat, o nichž autorka veršuje. Přijde mi to celkově takové nešťastně zpracované, co se vizuálního dojmu týče.
Pokud bych měla však hodnotit pouze text, tak se mi moc líbí, že jsou básně kratší, verše krásně rytmické a veselé, takže nadchnou hlavně menší děti klidně i pod pět let. Určitě takto rády procestují celý svět s nejrůznějšími obyvateli zvířecí říše, ať je znají z každodenního života, zoologické zahrady nebo televize.
U mnoha dětských knížek mi vadí, že jsou zvířata zobrazena velmi nerealisticky, až moc umělecky, takže pro děti může být obtížné spojit si je s reálnými tvory, tudíž samotná myšlenka použít fotografie je skvělá, ale bylo by fajn dát domu hezčí grafický kabátek, lépe rozložit básně i fotografie na stránce, dát nadpisu nějaký zajímavý font a hlavně nesnažit se využít prostor stránky na maximum tím, že tam budou vecpány dvě básničky a fotky zvířat bez umělecké kompozice, která bude lahodit dětskému oku.
Možná by stálo za úvahu rozdělit knížku do dvou dílů, protože čtyři stovky básniček mohou být pro dětského čtenáře příliš a muselo se tomu přizpůsobit grafické zpracování. Přijde mi, že obě knížky jsou příliš rozsáhlé, zahlcené textem.
Všechny barvy duhy: Pohádky, zajímavosti a úkoly ze světa zvířat
„Všechny barvy duhy“ je ještě objemnější knížka o skoro čtyřech stech stranách se spoustou textu a žádnými obrázky, pokud tedy nepočítám oddíl s fotografiemi na konci knihy a pár maličkých omalovánek.
Přiznám se, že mě grafické zpracování od společného čtení odradilo natolik, že jsem tentokrát neměla chuť knížky s dětmi vůbec otevírat. To mě mrzí o to víc, protože u dětských knih, které dostávám k recenzi, je právě společné čtení s dětmi součástí mého hodnocení, ale tentokrát jej nemohu poskytnout.
Přitom pokud bych měla hodnotit jen vizi a výkon autorky, hodnotila bych velmi kladně. Ví, jak zaujmout děti, délka básniček i pohádek je tak akorát, aby u čtení vydržely malé děti společně s rodiči, a využít by se daly také k prvnímu čtení, kdyby byla zvolena rozumná tloušťka knihy a velikost písmen, protože básně jsou opravdu krátké a co se týče pohádkové knížky, příběhy mají rozumnou délku a na konci čeká spousta úkolů, otázek, pár omalovánek a taky zajímavostí ze zvířecí říše, takže si dokážu představit, že s ní děti nadšeně stráví odpoledne nebo si krátí chvíle třeba při cestách vlakem.
Rozhodně bych tuto knížku směle zařadila mezi ty, které dětem otevřou brány do zvířecího světa a zájem o tento obor. Grafické zpracování to ale velmi kazí, stejně jako přílišná objemnost. Tohle jsou knížky, které měly vycházet po dílech. A u dětí vizuální stránka opravdu rozhoduje, zda knížku otevřou a zůstanou u ní.
Tereza Mašková
Jsem maminka 4 leté princezny, pracuji v Kulturním domě u nás v Holicích a po večerech, když malá spí a jsem sama doma, tak píšu knížky pro děti. Ráda vařím, peču, pečuju o rodinu a občas si odskočím na focení jako modelka, což byla má profese předtím, než jsem otěhotněla. Mám své sny, ale ty si zatím nechám pro sebe. 
Mou tvorbu můžete sledovat na mém Instagramu a Facebooku.
