„Tak prostě napiš, co by asi tak řekli, ne? Dialog je přece jen přepsáním skutečného rozhovoru. Jednoduchý jak facka.“ Jenže ono se to snadněji řekne, než udělá. Rozhovory jsou něčím, s čím se pere nejeden autor.
Dialogy jsou nedílnou součástí každého vyprávění. Ten sestává ještě z dalších částí jako jsou popisy a hlavně vyprávění. Nedá se říct, která z těchto ingrediencí je nejdůležitější, to je jako byste se dohadovali, jestli jsou při stavbě domu důležitější malta nebo cihly. Pěkná blbost, že?
Patříte spíše mezi dialogové nebo popisné tipy?
Všemi částmi se určitě budeme zabývat, ale v tomto článku se zaměříme pouze na jediné – a to na to, jak napsat rozmluvy postav co nejvíce uvěřitelně. Tak, aby čtenář neviděl jen černá písmenka na bílém papíře, ale doslova a do písmene slyšel postavy, jak spolu promlouvají. Aby měl pocit, že slyší diskutovat reálné lidi.
Ne každému spisovateli jde tato „práce“ od ruky tak, aby výsledek byl čitelný a opravdu stál za to. V zásadě se spisovatelé dají rozdělit do dvou kategorií – jedné jdou více popisy a druhé dialogy. Ke které skupině spisovatelů patříte Vy?
Co umí správně napsaný dialog?
Pojďme se však nejprve podívat na to, k čemu takový dialog slouží. Tedy kromě toho, aby se postavy vykecaly. Jaká je jeho funkce? Co v příběhu dokáže?
Posunout děj
To, co byste jinak popisovali na xy stránkách můžete sdělit jedním krátkým rozhovorem. Pokud tedy cítíte, že tato část Vašeho příběhu plyne pomalu, nic moc se neděje, zkuste míst vyprávění nebo popisu zařadit dialog. Uvidíte, jak hned prokoukne a bude živější.
Skvěle ukázat charakter a motivy jednotlivých postav
Způsob, jakým promlouváme, o nás prozradí mnohé. Jinak bude mluvit lehká děva, jinak teenager a diametrálně odlišně manažerka na vysokém postu. To, jací Vaši hrdinové jsou, musí být patrné nejen z jejich chování a gest, které skvěle popíšete, ale také z toho, jak promlouvají.TIP: Schválně si vyberte jednu věc a zkuste ji předat čtenáři ústy každého svého hrdiny. Jakým způsobem by to kdo z nich řekl?
Říká Váš hrdina za každou větou vole? Nebo každému, koho potká, říká drahušku, jako paní Weasleyová v Harry Potterovi? Koktá? Mluví nářečím? Nezapomeňte, že zcela spisovně mluví málokdo.
Informace PODANÉ v dialogu budou působit jinak, než když je čtenáři sdělí vypravěč. Každá postava, každý jednotlivý charakter má svůj způsob, jak by se s tímto úkolem popasoval. Navíc k tomu přidá svůj vlastní názor, své vidění situace.
Správně napsaný dialog dobře plyne, nikde to nedrhne a je uvěřitelný od samého počátku až do jeho konce. Děj posouvá, nebrzdí jej a také oživuje (na rozdíl od „mrtvých“ popisů, bez kterých to ale také nejde a na to se mnohdy zapomíná).
Tipy pro lepší dialogy
Napsat dobrý a hlavně reálně vypadající a ne jen se tak tvářící dialog, je prostě umění. Ale stejně jako všechno se dá natrénovat. Dám Vám pár tipů, které Vám s tím pomohou. Tak jdeme na to.
Pište, kudy chodíte
Poslouchejte reálné rozhovory reálných lidí a zapisujte si je. Zkraťte si dlouhou chvíli a využijte svůj pozorovací talent. Zkuste si všimnout, jak se lidé chovají v různých prostředích, jak mluví, jaký používají tón hlasu, klaďte důraz na mimiku a gesta – a hlavně si to všechno zapisujte.
TIP: Ono založení si takového spisovatelského deníčku vlastně vůbec není k zahození. Bez něj radši ani nevycházet z domu.
Pište autenticky
První bod k tomu úplně vybízel a naznačoval to. Promluvy jednotlivých účastníků rozhovorů budou a musí být odlišné. Jinak bude mluvit dělník ze stavby, který si nevidí do huby a jinak vysokoškolsky vzdělaný úředník. Devadesátiletou stařenku by taky nikdo nepodezíral, že bude mluvit jako holka od kolotočů a pokud Vaši hrdinové pochází ze zcela odlišných sociálních vrstev, bude to také znát. Bod číslo jedna vám může dopomoci k tomu tyto jemné nuance vnímat. Bod jedna a bod dva spolu tedy úzce souvisí. Naposlouchejte a napozorujte si to.
Vynechejte zbytečnosti
Pokud to není důležité, nemusíte přepisovat všechny pozdravy, rozloučení a další formality. Dialogy by sice měly být autentické, ale neměly by čtenáře unudit k smrti. Klidně můžete začít až v půlce rozhovoru.
Zaměřeno na emoce
Dialog by neměl být suchý jako okoralá skýva chleba, ale měl by mít šťávu, měly by z něj prýštit emoce. Nebojte se nejrůznějších emočních výlevů, odmlk, zakoktání, zaklení apod. To, co nedáte do slov, dejte do gest, mimiky, chování a činů. Nechte své hrdiny klít, vykřiknout, povzdychnut si, máchat rukama apod.
Pohrajte si s uvozovací větou
TIP: Vyzkoušejte místo neustálého pokoušení se o nahrazení těchto slov zařadit dialog do nějaké činnosti. Tam, kde je jasné, kdo větu pronesl, můžete uvozovací větu vypustit úplně.
A bod číslo poslední
A jak napsat dialog správně?
Neméně důležité je také vědět, jak správně dialog napsat, nejen co má být jeho obsahem. Do svého spisovatelského deníčku, když čekáte v čekárně u lékaře a píšete si zajímavosti, co a jak si další spolučekající pacienti říkají, abyste se měli čím inspirovat, se můžete na správnou formu vykašlat. Dokonce i v první verzi svého rukopisu, který nemůže být nikdy už ze své podstaty dokonalý.
Jakmile však děláte finální úpravy, než pošlete své dílo do nakladatelství, hodí se vědět, jak se to píše správně. Tomu jsem se věnovala v tomto článku. A na uvozovky, které s přímou řečí neodmyslitelně souvisí, jsem si posvítila zde.
