Myslíte, že seberozvoj a psaní jsou dvě odlišná témata a že jediné, co je spojuje, tak to, že psaný projev je jednou z možností, jak seberozvoj šířit? Ukážu Vám, že mají společného více než je to. Psaní je totiž skvělou cestou, jak poznávat své já.
Seberozvoj je něco, čemu se věnuju už strašně moc let. Začalo to vlastně přibližně v mých šestnácti, sedmnácti letech filmem a knihou Tajemství. Určitě znáte alespoň ten film. A od té doby se mu intenzivně věnuji, i když asi poslední rok o něco méně. Spíše mám dojem, že ho více žiju, než abych jen studovala moudré knihy a internety 🙂
Je sice pravda, že mě seberozvoj do jisté míry pošoupl na cestu, která končila slepou uličkou, protože místo toho, aby se stal něčím, co mne přiblíží k sobě samé, tak učinil pravý opak. Odvedl mne od sebe. Protože jsem pořád měla dojem, že musím být jiná a lepší, než jsem teď.
A proto si musím přečíst další e-book, nastudovat další kurz. A jakmile to projdu, tak si musím najít ještě něco, abych byla dost. Pravý seberozvoj je ale o úplně něčem jiném. Měl by být tím, co nás naopak dostane k nám samým, takovým, jací doopravdy jsme pod všemi těmi maskami. Zároveň bych chtěla zdůraznit, že seberozvoj není špatný, spíše záleží na našem přístupu k němu.
Jak propojit seberozvoj s psaním?
Nikdy by mne ale nenapadlo, že psaní je vlastně také takový seberozvoj. Docvaklo mi to ale díky jedné z prvních čtenářek mého e-booku Vyzraj na knihu, která mi napsala moc krásnou referenci, a zaznělo v ní mimo jiné také to, že se o sobě díky čtení tohoto průvodce psacím procesem dozvěděla mnohé a přirovnala psaní ke skvělému sebepoznání, které by mělo dle mého názoru jít se seberozvojem ruku v ruce. Jinak se dostanete do slepé uličky tak jako já.
V tomto průvodci jsem našla tipy na to jak psát, kde čerpat inspiraci, co si vyzkoušet, jak zůstat autentická (což je mj. i krásná cesta sebepoznání) a také to, že není potřeba na sebe tlačit.
– Jitka Tuzová
Chvilku mi ale trvalo, než se mi to spojilo. Než mi reálně docvaklo, že psaní je vlastně také seberozvoj a skvělá možnost sebepoznání. Protože než začnete psát, je lepší poznat sám*sama sebe, ale stejně se budete poznávat během celého psacího procesu. Zjistíte o sobě mnohé – zda se Vám lépe píše s osnovou či bez, jestli nepíšete raději rukou než hned do pc a také jak dlouho a často potřebujete psát, zda Vám vyhovuje více půlhodina denně, když si přivstanete nebo poté, co všichni spolubydlící zalezou do postelí, nebo si raději vyhradíte na psaní jedno celé odpoledne za týden…
Je důležité nenásledovat slepě všechny rady, ale být sám*sama sebou. Tato myšlenka se nachází i v úvodním slově e-booku Vyzraj na knihu, protože je to veliká pravda. Já sama jsem si také prošla různými psacími fázemi, kdy jsem se samozřejmě snažila řídit radami a tipy ostatních, zkušenějších. Ony ty rady jsou vážně super, člověk by měl mít přehled, a jenom díky tomu, že zjistím, jak to dělají ostatní, tak můžu najít vlastní cestu, kterou chci kráčet. Háčkem však je, zda se jen inspiruji, nebo kopíruji a šlapu si tak po (psacím) štěstí.
A to je to, o co tady jde především. Najít si svůj vlastní způsob na základě toho, co se někde dočtu, co o sobě zjistím. Nepleťte si to ale s tím, že nebudete vůbec brát zřetel na zpětnou vazbu třeba od betačtenářů, protože ta se týká nejenom toho líbí/nelíbí, což je čistě osobní. Betačtenář na rozdíl od autora vidí dílo z nadhledu, může upozornit na slabá místa a nelogičnosti v příběhu. Protože Vy žijete se svým příběhem, tak ho znáte, ale betačtenář Vás upozorní například na to, že něco je špatně dovysvětleno.
Zatímco Vy svůj příběh, jeho hrdiny a svět, ve kterém se odehrává, máte ve své hlavě a dobře ho znáte, tak Vám to nemusí dojít a nemusíte vše dobře představit čtenáři a o to tady jde především.
Tohle různé sebepoznávání skrze psaní, a je jedno, zda jde o to najít si svůj psací styl, nebo o přijímání zpětné vazby a následné práci s ní, to je opravdu velký seberozvoj. Tady se teprve ukáže, jak dobře se znáte, zda se chcete neustále učit a posouvat lepším směrem, zda se dokážete poučit z chyb a jak je na tom Vaše ego.
Jak na seberozvoj pomocí psaní?
- Čtěte, vzdělávejte se a inspirujte, ale vždy si hledejte svou cestu, zůstaňte sami sebou.
- K tomu je důležité pozorovat sami sebe, abyste věděli, co sedí konkrétně Vám. Nenásledujte nějakou radu jen proto, že někoho přivedla k úspěchu. Rowlingová se proslavila Harrym Potterem, ke kterému si napsala osnovu, King je slavný i bez její tvorby. Jak to máte konkrétně Vy? To je otázka, na kterou stojí za to odpovídat.
- Naučte se pracovat s kritikou. Je něčím, bez čeho se při své tvorbě neobejdete.
- Chtějte však vždy jen konstruktivní kritiku, kvalitní zpětnou vazbu, která posune jak Vás jako autora, tak Vaše dílo. Hledejte si tudíž dobré betačtenáře, ideálně takové, kteří Vám řeknou více než jen „dobré“ nebo „špatné“.
Pokud potřebujete vidět z nadhledu sebe nebo své dílo, mohu nabídnout pomocnou ruku jako betačtenářka, nebo můžeme cokoli ohledně psaní probrat na konzultaci. Mám dar nadhledu, empatie a také skvěle motivuji a inspiruji.
Nezapomeňte, že i na Vaši knihu už někde nedočkavě čeká nějaký čtenář 😉 Pomůžu Vám popošoupnout Vaši tvorbu tím správným směrem – k Vašemu čtenáři 😉
