Za moudry do Bradavic

Na tomto díle se můžete naučit, jak správně vyprávět příběh, protože celá série, to je ryzí vyprávění. I když obsahuje spoustu filozofických myšlenek, nepřehání to s nimi a pokud už s nimi musí seznámit čtenáře, háže je spíše do dialogu, čímž čtenáře obohatí o pohled určité postavy a něco se tak o ní dozví a může s ní souznít nebo ji za to nenávidět, to už je pouze a jen na čtenáři, nebo je nechá vyplynout z děje. 

Přehnané filozofování je jednou z nejčastějších chyb začínajících autorů, kteří mu věnují více místa, než samotnému příběhu skrze vyprávění, dialogy a popisy. Ve víru tužby po předání pro ně důležitých myšlenek často začínající autoři zapomínají na samotný příběh. Dlouhé úseky, ve kterých akorát filozofují jsou pro čtenáře často nudné a přerušují kontext děje. 

Tato kniha Vás tedy může inspirovat, jak takový příběh správně vyprávět. 

 

Rowlingová je také mistryně prvních vět

 Jen považte:

„Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkujeme za optání. Byli opravdu poslední, od koho byste čekali, že se zaplete do něčeho podivného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.“ – Harry Potter a Kámen mudrců

No, nelákalo by Vás to zjistit o těch Dursleyových více? Co že se jim to tedy tentokrát stalo, když běžně se do ničeho záhadného nezapletou a teď jsou zmíněni hned na začátku nějakého příběhu? Co se tedy stane dál? Jaká záhada nás čeká?

Anebo: „Harry Potter byl v mnohém neobyčejně zvláštní chlapec. Už jen tím, že víc než kterékoli jiné období celého roku nenáviděl letní prázdniny.“ – Harry Potter a vězeň z Azkabanu 

V čem ještě je ten Harry Potter zvláštní? Kdo četl předchozí díly, to už ví, ale pro někoho, kdo otevře poprvé zrovna tuto knihu, je to pobídka k tomu, aby o tom zvláštním chlapci, který je opravdu tak jiný než ostatní děti, zjistil více. 

Nebylo to poprvé, co se v domě číslo čtyři v Zobí ulici při snídani strhla hádka. Pana Vernona Dursleyho totiž ještě před svítáním probudily halasné, houkavé zvuky z pokoje jeho synovce Harryho.“ – Harry Potter a Tajemná komnata

Takže běžně se v této domácnosti hádají? Co to je za rodinu, kde se tak často hádají a proč? Kvůli čemu vznikla tato hádka a co to bylo za tajemné zvuky?

A jaké otázky napadají Vás při přečtení těchto prvních vět? Co Vám šrotuje hlavou? Určitě mi dáte za pravdu, že tyto první věty lákají k tomu, číst dál. Obracet stránky a odhalovat tajemství, která započala prvními písmenky. A to ještě nemluvím o názvech kapitol, které uvozují tyto skvělé první věty. 

První věty = první dojem

O důležitosti prvních vět jsem ve skupině už psala a dokonce jsem mu věnovala jedno Společné psaní. V pondělní rubrice Pondělní rady a tipy jsem přesdílela video, rozhovor s Vojtou Záleským, který v něm odhalil práci redaktora v nakladatelství Fragment a mimo jiné mluvil i o důležitosti prvních vět. Nejsou to jen věty, které musí zaujmout potenciální čtenáře, ale také věty, které musí zaujmout redaktora, protože to on na jejich základě rozhoduje o tom, zda má smysl dílo číst dál a tím pádem se ozvat jeho autorovi a pracovat na něm. 

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Trending Posts

O MNĚ

Rozený knihomol a psavec. Vítám Vás ve svém království. Věřím, že dobrých příběhů není nikdy dost. Pomůžu Vám napsat ten Váš. 

Follow Me

Kreativní písárna

-Zde začíná i Tvůj příběh-

Newsletter

Kreativní písárna

-Nebuďte na své psaní sami-

Rubriky

Edit Template

© 2023 Vytvořila Viktorie Tiw